Čvn
08
Rostliny čistící vzduch Jan / s 0 komentáři

Asi všichni víme již od základní školy, že rostliny při fotosyntéze rostliny uvolňují kyslík, který pak my lidé dýcháme. Poslední dobou se také v Čechách hovoří o schopnosti rostlin čistit vzduch tím, že absorbují škodlivé látky.

Výzkum vznikl na základě tzv. „sick building syndrom“ (syndrom nemocných budov) v USA. V 70. letech minulého století. Po energetické krizi se v Americe změnila ventilační pravidla a standardy, jaké množství venkovního vzduchu se má dostávat dovnitř budov běžnou ventilací. Díky většímu utěsnění budov se v místnostech zvyšovala koncentrace látek uvolňovaných z domácího a kancelářského vybavení (barvy na stěnách, podlahové krytiny, kopírovací přístroje, počítače, čisticí prostředky…) a lidé začali trpět více na bolesti hlavy, pocity na zvracení, zvýšila se absence lidí v zaměstnání a snížila celková produktivita práce. Později se výzkumem zabývala i NASA za účelem čistění vzduchu v kosmických stanicích a schopnost rostlin čistit vzduch potvrdila.

Co tedy běžné zelené rostliny dokáží s naším prostředím udělat? Rostliny nejenom že přispívají k vytvoření příjemného prostředí, ale umí i svými listy i kořenovými systémy ve spolupráci s půdními organismy pročistit vzduch od látek jako je např. amoniak, benzen, trichlorethylen, xylen nebo formaldehyd. Některé rostliny jsou schopné během 24 hodin snížit obsah látky o 70%. V místnosti či kanceláři o velikosti 9m2 a výšce stropu 2,5m nám vzduch pročistí 2 – 3 rostliny o velikosti cca 60 cm.

Mezi jakými rostlinami vybírat? Určitě je vždy zapotřebí myslet na podmínky, které poskytuje daná místnost či kancelář.  Pokojové rostliny potřebují k životu určitou dávku denního světla, mají rády teplo kolem 22°C a nerady průvan. Také by vám neměly překážet a měly by se vám líbit. To jsou obecná pravidla, na která nesmíme zapomínat. A protože si pravděpodobně nebudeme umět změřit množství škodlivin v naší kanceláři, vyhodnotíme situaci tzv. selským rozumem.  Odpovíme si na pár základních otázek jako je: Mohu si otevřít okno? Otevírá se mi do rušné ulice nebo do parku? Pracuji v Praze či Ostravě nebo na malém městě? Kolik mám v kanceláři počítačů? Mám v kanceláři kopírku? Z čeho je podlaha, po které chodím? Leští mi uklízečka jednou týdně okna a nábytek leštidly? Může se u nás kouřit nebo dýchám často cigaretový kouř atd.

Rostliny každá pročišťuje vzduch o jedny látky více a jiné méně. Jednou z těch výkonnějších je oblíbený lopatkovec.

Benzen Formaldehyd Trichlorethylen Xylen / toluen Amoniak
Břečťan popínavý Kapradina Dracéna Datlovník Palmenka (rhapis)
Lopatkovec Chryzantéma Lopatkovec Difenbachie Liriope
Dracéna Datlovník Tchýnin jazyk Dracéna Anturie
Šplhavnice Dracéna Datlovník Břečťan popínavý Lopatkovec
Lopatkovec Břečťan popínavý Lopatkovec
Gerbera

 

 

Benzen – zdrojem benzenu v prostředí jsou zplodiny z automobilové dopravy, v průmyslu se používá ve farmacii, kosmetice, na výrobu platů, barviv, kompaktních disků… Patří mezi těkavé látky a snadno se odpařuje.

Formaldehyd – zdrojem v prostředí jsou spalovací motory, emise tepelných elektráren a spaloven odpadů, ale i cigaretový kouř. Používá se při výrobě papíru a překližek a také na výrobu pryskyřic, které se používají jako lepidla na překližky a koberce. Při výrobě čistících a desinfekčních prostředků, barviv nebo při konzervaci dřeva. Patří mezi těkavé látky.

Trichlorethylen – dnes se používá se nejčastěji v průmyslu jako odmašťovadlo kovových výrobků a vodní páry. Používá se v některých lepidlech. V minulosti se používal mnohem více v medicíně, potravinářském průmyslu, v zemědělství.

Xylen – využití má jako rozpouštědlo v barvách a lacích, najdeme ho i v benzínu a petroleji. Používá se při výrobě polymerů PET.

Toluen – používá se do barev a laků, nebo příměs do benzinů.

Amoniak – používá se v galvanickém pokovování a v potravinovém průmyslu pro omezení růstu hub na ovoci. V malém množství se nachází i v cigaretovém kouři.

0 Komentářů